Ačkoliv bych ráda tvrdila, že si nové knihy kupuji pouze po důkladném prostudování anotace, pravdou je, že se často nechávám zlákat obálkou. A když jsem Adibas poprvé spatřila - černé, jako by kožené desky se zlatým písmem - přihodila jsem ho do košíku bez velkého přemýšlení. Doma jsem poté usoudila, že jsem se rozhodla správně, jelikož mi anotace zněla slibně. Jak jsem se jen zmýlila.

Povídkové knihy moc nečtu. Mám ráda dlouhé rozvinuté příběhy (klidně i na pokračování) a navíc je čtu déle než je u mě normální, protože povídku přečtu na jeden zátah a nemám pak už u knihy ten nutkavý pocit, že ji musím dočíst. Zrovna Adibas mě pak zaujal i místem, kde se povídky odehrávají a já doufala v příběhy protkané kontroverzí a kritikou války.

Místo toho jsem však dostala povídky, které se téměř výlučně zaměřují pouze na to, který typ žen dokáže chlapa nejlépe vykouřit a jak jejich prsa vypadají. Pouhé přečtení první povídky ve mně vyvolalo tak silnou nechuť ke zbytku knihy, že jsem se musela nutit, abych ve čtení pokračovala. A to pouze v naději, že další povídky budou lepší.


Možná bych se sexuálními tématy neměla až takový problém, kdyby to alespoň vynahradil autorův styl psaní. Bohužel nevynahradil, celou dobu jsem se cítila, jako že čtu velmi laciné porno. A velmi nudné porno nutno podotknout. Nějak si nejsem jistá jaká je cílová skupina této knihy  a něco mi říká, že to neví ani sám autor.

Sečteno podtrženo, kniha se mi nelíbila. Snad jedna nebo dvě povídky by se ještě daly označit za ucházející, ale bohužel ty špatné převažují. Autor se rád tváří, jak tyto příběhy mají nějakou hlubokou myšlenku, jak poukazuje na ignoraci a bůh ví co ještě, ale z mého pohledu (a co jsem si pročítala hodnocení tak i z pohledu ostatních) tu zkrátka žádná pointa pro vznik této knihy není. Hodnotím pouze půl bodem, protože nižší hodnocení ve své stupnici nemám.