Po přečtení Mrazení jsem se hned pustila do druhého dílu - Váhání - a musím říct, že zklamaná jsem nebyla. Zatímco první díl mi úplně nesedl, tuto knihu jsem zhltla za pár dní.

Jak už jsem se zmiňovala v recenzi na předchozí díl, Maggie Stiefvater má úžasný styl psaní. V celé knize nechybí barvité popisy, čte se rychle a dobře a pokud mi něco neuniklo, nevyskytují se zde ani žádné nelogičnosti, které by odporovaly příběhu. Je zde patrný vývoj postav, nepůsobily tak naivně a dětinsky jako v předchozím díle a zejména Isabel jsem si oblíbila po přečtení mnohem více, než v prvním díle. 

Objeví se zde také nová postava - Cole - což je typický knižní bad boy, co pravidelně láme dívkám srdce. Jakby taky ne, předtím než se stal vlkem, byl členem populární rockové kapely Narkotika. Cole se také po přečtení zařadil mezi mé oblíbené postavy, byl dobře vykreslený a takovým zvláštním způsobem i sympatický. Navíc bych řekla, že bude pro budoucí vývoj knihy klíčovou postavou a doufám, že se nemýlím.

"Toto je příběh chlapce, který býval vlkem, a dívky, která se stala vlčicí." 

Spolu s novou postavou dostáváme i kapitoly s novými úhly pohledu - Isabel a Cole. Díky tomu jsme mohli vidět věci z jejich perspektivy a jejich kapitoly jsem si i užila nebýt toho, že se někdy zaměřovaly na stejnou situaci. V tomto případě mi připadaly zbytečné, protože se v půlce kapitoly přepnulo na jinou postavu, ale pokračovalo se normálně v ději.

V knize je více zvratů, než v předchozím díle a opět se zde jedná o téma milenců stíhaných osudem. Zatímco Sam je vyléčen a zvyká si na normální lidský život, Grace je stále hůř a hůř a nikdo neví, co je s ní špatně. Velkou zápletku zde tvoří i rodiče Grace, kteří jako by se náhle vzbudili a začali mít o svou jedinou dceru iracionální strach ohledně všeho.

Co mě mrzí je absence přátel z minulého života Grace. Olivie, Rachel i její bratr jako by zmizeli ze zemského povrchu, protože se v příběhu vyskytují jen zřídka (pokud vůbec). A přitom zde není uveden žádný důvod proč tomu tak je - snad vyjma Olivie, ale i zde je to na pováženou.

"Nikdy dřív jsem netušila, že existuje tolik druhů lásky, nevěděla jsem, kolik nejrůznějších věcí jsou lidé schopni z lásky udělat. Nevěděla jsem také, kolik existuje způsobů loučení."

Jako u předešlého dílu se jedná o velkou romantiku s velkou dávkou akce a zvratů a garantuji vám, že ten konec vás pěkně nabudí k tomu si přečíst poslední díl. Musím říct, že tato kniha se mi líbila více než předešlá (což je ostatně patrné ze zbytku recenze) a já už mám rozečtené i Splynutí, ale až s touto sérií skončím, po dalších knihách této autorky už asi nesáhnu. Nepovažuji se za její cílovou skupinu a tak dám raději přednost jiným knihám.