RECENZE: Mrazení #1 || Maggie Stiefvater

Mrazení je kniha, kterou jsem kdysi nehorázně zbožňovala a proto jsem se z nostalgie rozhodla dát si její re-reading. Po těch letech jsem si z příběhu pamatovala pouze to, že se zde vyskytují vlci a tak jsem se mohla pustit do čtení bez toho, aniž bych znala nějaké důležité spoilery. Bohužel jsem se za ty roky a hromadu přečtených knih stala poněkud náročnějším čtenářem a kniha ve mně nevyvolala takové nadšení, jako kdysi.

Maggie Stiefvater je bezpochyby úžasná spisovatelka. Kniha se čte prakticky sama, autorka dokáže svým stylem zaujmout čtenáře a ani po jazykové stránce není co vytknout. To ale bohužel nemůže zachránit fakt, že se v knize nic moc neděje. Chybí pořádná akce (snad vyjma posledních 50 stran, kdy se to rozjede), není zde žádný záporák a děj se zkrátka trochu vleče.



"Šest let to probíhalo stejně, podle neměnného vzorce: v zimě zneklidňující přítomnost vlků a jejich ještě víc zneklidňující nepřítomnost v létě. Nikdy jsem se nad tou pravidelností nijak zvlášť nezamýšlela. Myslela jsem, že jsou to vlci. Prostě vlci."

Kniha má poměrně originální nápad a pohled na vlky - konkrétněji na lidi, co se v ně mění. O vlkodlacích tak úplně nemůže být řeč, jak bylo řečeno v samotné knize, a mě samotnou velmi zaujal nápad, že přeměna ve vlka je ovlivněna teplotou - když je teplo, jste člověk, když je zima, jste vlk. Co mě mrzí je fakt, že jsme nedostali mnoho kapitol z vlčího pohledu. Celá kniha se odehrává převážně v lidské kůži.


Příběh můžeme sledovat z obou pohledů hlavních hrdinů - Sam a Grace. Dalo by se říct, že jejich vztah začal už v době, kdy byli oba malé děti a platonicky pak probíhal až do doby, kdy ho Grace našla postřeleného a v lidské podobě na jejich verandě. Snad není potřeba říkat, že to byla láska na první pohled. Velmi naivní, milá a cudná láska. Ale kvůli Samově vlčí stránce se jejich společná doba každým dnem krátí a naši hlavní hrdinové musí přijít na způsob, jak spolu mohou zůstat (nejlépe navždy, jak to v takových knihách bývá).


V příběhu se moc postav nevyskytuje a ty co zde jsou, jsou poněkud tuctové. Sympatické, ale tuctové. Nemají žádnou hloubku či charakter a chybí jim jakékoliv negativní vlastnosti, proto je neuvěřitelně těžké vnímat je jako reálné osoby.



"Protože nemáš žádný pud sebezáchovy, Grace. Jsi jako tank, prostě se valíš dopředu a myslíš si, že tě nic nezadrží, dokud nenarazíš na větší tank."

Mrazení je z mého pohledu kniha, která neurazí ale ani nenadchne. Momentálně mám rozečtený druhý díl, na který bude taktéž recenze, a líbí se mi mnohem více než Mrazení. Kniha má nápad, čte se dobře a rychle a pokud se přehlédne plochost postav, jedná se celkem i o dobrý román.



You May Also Like

5 komentářů

  1. Fuu, toto som čítala už pekne dávno a pamätám si, že som mala tiež podobne priemerné dojmy, plus sa mi kniha zdala zbytočne presladená. :D Ale autorka písať fakt vie a zvyšné dva diely sa mi páčili oveľa viac.:) Inak nostalgický re-reading je niekedy nebezpečný nápad, ja som kedysi mala rada Hush Hush a re-reading po rokoch to totálne zničil. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Plně souhlasím se vším, co jsi napsala :D Momentálně jsem ve 3. díle a musím uznat, že je vážně lepší než 1., ale i tak se nemůžu dočkat, až budu mít celou sérii za sebou :D A už jsem se poučila, nostalgický re-reading si znovu dávat nebudu

      Vymazat
  2. Tuto knihu jsem si chtěla přečíst už před x lety. A i tak mě stále láká, doufám, že se k ní brzy dostanu. :) Zatím to vidím tak, že to potrvá, než si to přečtu. :D

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkná recenze... je to cca šest let co jsem sérii četla a musím říct, že souhlasím s tím, co jsi napsala... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář! :-)