Už několikrát jsem se na tomto blogu zmiňovala, že nemám žádný oblíbený žánr a ráda čtu knihy z různých okruhů. Proto se mi často stává, že se dostanu k titulům, u kterých ani v nejmenším nesplňuji jejich cílovou skupinu a pak to dopadá tak, že jsem buď z knihy absolutně nadšená nebo ji považuji za průměrnou. Nemůžu jim s klidným vědomím dát nižší hodnocení, protože musím myslet na fakt, že ta kniha přece nebyla určená pro mě.

Cílovou skupinou této knihy jsou především rodiče s malými dětmi - možná bych si to ještě troufla zúžit pouze na matky, protože co si budeme, je to přece jen román pro ženy. Protože se ve svých osmnácti letech a se zálibou v dívkách k rodičovství pravděpodobně ani nikdy nepřiblížím, tak jsem se opravdu od cílové skupiny vzdálila jak jen to šlo.

"Pomyslela si, že má už teď nad ostatními maminami navrch aspoň v jedné věci. Ony mají největší hrůzu z toho, že jsou špatné matky, ale ona ne. Ani omylem. Aspoň o tomhle vůbec nepochybuje. Je zatraceně dobrá máma."

Ale i přes toto úskalí musím přiznat, že jsem si čtení užila. Přece jen se jedná o nenáročnou, oddechovou knihu, takže se čte lehce a vzhledem k rozměrům knihy i překvapivě rychle. A to i díky různým sms a úryvkům z webových stránek, které se zde občas vyskytnou. Na druhou stranu ale román zobrazuje jeden víkend rozepsaný na 400 stránkách a podle mě by určitě neuškodilo, kdyby se některé části vyškrtly úplně. Chvílemi jsem se totiž při čtení nudila - výjimkou bylo posledních cca 100 stran, kdy se nám od autorky dostalo i trochu toho napětí a akce.

Každá kapitola je vyprávěna jinou hlavní postavou a nebudu lhát, ze začátku jsem měla problém se ve všech těch postavách zorientovat. Ty jsou poměrně výstižně popsány už v anotaci - akorát tady nějak nerozumím tomu, proč v ní není zmíněna i Allie. Jedná se o jedinou hl. postavu, o které zde není ani věta, přitom patřila mezi mé oblíbené postavy - z jejího pohledu se můžeme podívat na výchovu dětí a průběh těhotenství v lesbickém páru.

Bohužel mi chování postav často připadalo nesmyslné a nereálné vzhledem k situacím, ve kterých se vyskytly. Skrze ně dostáváme vhled do americké výchovy spratků dětí, u které si jen nevěřícně klepu na čelo. Nemyslím si, že jsem v právu mluvit rodičům do toho, jak mají vychovávat svoje děti, každopádně postavám této knihy by se určitě hodil nějaký kurz rodičovství. To byla hrůza.

"Ženy měly naučené automatické fráze. Je prostě tak dráždivý! Je to správný rošťák, chvíli neposedí! Tiffany se setkala se spoustou takových chlapců, kteří za rok či dva dostanou diagnózu, začnou chodit k dětskému neurologovi a do soukromých škol specializovaných na poruchy chování."

Jestli bych měla něco ohledně postav vyzdvihnout tak to, že se mi moc líbily vztahy, které mezi sebou měli. Každé přátelství bylo tak trochu jiné, založené na jiných principech a někdy se dokonce nejednalo ani o upřímné přátelství (nebo pouze přátelství, co si budem). Jejich vztahy na mě působily věrohodně a v žádném případě ne jednotvárně, jak jsem se zprvu obávala.

Na knihu jsem v knihkupectví narazila náhodou a nebýt ceny, asi bych si ji ani nevzala. Nakonec nemůžu říct, že by se mi vyloženě nelíbila, mám k ní poněkud apatický vztah - nenadchne, ale ani neurazí. Cílovou skupinu možná zaujme, ale nám ostatní toho moc nedá, proto nemůžu jinak, než ji dát 3 hvězdičky.