ŠELMA - ANDREW MAYNE (360 stran)

3.5/5

Má první přečtená kniha v roce 2020. Asi jsem udělala chybu, že jsem ji začala číst hned po Kaštánkovi, který této knize nasadil hodně vysokou laťku. Sice i tato kniha je velmi čtivá a oceňuji i dobrou zápletku, ale bohužel mi celá kniha přišla až neuvěřitelně nereálná. Chování postav mi často nedávalo smysl a hlavně na konci mi chybělo nějaké pořádné rozuzlení. Neuvěřitelně mě štve, že se mi jako čtenáři nedostalo uspokojivé vysvětlení proč to všechno vlastně vrah dělal. I přesto ale dávám knize 3.5 hvězdičky. Kniha mě držela v napětí a děj krásně gradoval. Přečtu si i další díly této série, ale jenom doufám, že v nich hl. hrdina nebude tak nezdolný. A nebude dostávat tak často přes hubu.

PŘIVEĎ MĚ ZPÁTKY - B. A. PARIS (288 stran)

1/5

Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že autorka prostě začala psát tuto knihu s tím, že ji nějak vymyslí během psaní. Nehorázně zamotané, nelogické, chování postav ani finální rozuzlení nedává smysl a napětí žádné. Když jsem si poprvé přečetla anotaci, zápletka mne zaujala, ale bohužel autorka nedokázala plně využít její potenciál. Navíc byl hlavní hrdina absolutně nesympatický. Další knihy autorky mají lepší hodnocení, takže jí asi ještě dám šanci, ale toto byl za mě naprostý propadák.

ŠVÁBI - JO NESBO (392 stran)

2/5

Druhá kniha, kterou jsem od tohoto autora četla a pravděpodobně i poslední. Dala jsem mu dvě šance, ale jeho styl mě zkrátka nezaujal a já se oběma knihami musela prokousávat. Některé pasáže mi přišly zdlouhavé a neuvěřitelné a hl. hrdina je mi stále silně nesympatický. Do čtení jsem se musela nutit a nemohla se dočkat (nepříliš uspokojivého) konce. Tohle vážně nebude série pro mě.

UMĚNÍ VÁLKY - SUN-C' (104 stran)

5/5

Knihu jsem se rozhodla přečíst jen proto, že jsem nějak chtěla zabít odpoledne a neměla náladu na žádnou z mých rozečtených knih - a vzhledem k délce a typu knihy se toto zdálo jako ideální jednohubka. Kupodivu mě hned vtáhla do sebe. Sice si nemyslím, že bych nějakou z rad mohla využít v reálném světě - ať je překroutím jak chci - ale i přesto mne kniha bavila a poučila v oblasti tehdejší válečné strategie. Což je bezpochyby velmi zajímavé téma (alespoň pro mě). Je to taková fajn, poněkud odlišná, odpočinková četba.

NEDEJ SE - RAINBOW ROWELL (496 stran)

4/5

Fangirl jsem četla před několika lety, ovšem k této knize se dostávám až nyní. A na rovinu říkám, že když přijde na knihy s LGBT+ tématikou, nedokážu být nezaujatá, vždyť do té komunity sama patřím. Sice co se týče romantické linky mi přišla chemie mezi hl. postavami poněkud zvláštní (a nereálná), nakonec jsem nad tím schopna přimhouřit oči. Děj měl spád, námět byl originální (podobnost s Harry Potterem opravdu nevidím, snad kromě toho, že se kniha z větší části odehrává na kouzelnické škole) a nad knihou jsem se několikrát zasmála. Určitě se nejedná o nějaký úžasný literární počin, ale jako oddechovka na pár večerů to bylo fajn.

PODIVNÉ MĚSTO #2 - RANSOM RIGGS (423 stran)

2/5

První díl jsem hodnotila 4 hvězdami, u Podivného města však musím své hodnocení podstatně snížit. Většinu knihy se nic neděje a když už se nějaká ta akce objeví, skončí stejně rychle jako začala. Děj je předvídatelný, pomalý a doteď stále nechápu, proč podivné děti potřebují vychovatelky, když se vlastně ani o děti nejedná. Vždyť jsou často několikanásobně starší než náš hl. hrdina Jacob, tak proč se k nim ymbryny a spol. nechovají přiměřeně jejich věku? Zvlášť když někteří z nich mají dost vyspělé chování. Nevím, přijde mi to prostě divné. Poslední díl si přečtu jenom kvůli tomu, že nechci mít nedočtenou sérii, ale příběh samotný už mě po tomto dílu moc nezajímá.

KNIHOVNA DUŠÍ #3 - RANSOM RIGGS (496 stran)

3.5/5

Oproti předešlému dílu je zde určité zlepšení. Mnohem více akce, stále se něco děje a parádní atmosféra, která mě do sebe okamžitě vtáhla. Konec poněkud rozvleklý, což je škoda, určitě se to dalo zakončit lépe. Každopádně jsem ráda, že už mám celou sérii za sebou, po druhé už se do ní asi nepustím (možná kdybych byla mladší bych ji dokázala ocenit více.). Vzhledem k YA žánru je někdy dost předvídatelná a klišoidní, za což ubírám body z finálního hodnocení.

KLASIKA

Knihy do povinné četby. Na Větrné hůrce mohu doporučit, atmosféra byla skvělá a knihu jsem za pár dní měla přečtenou. Romeo a Julie je klasika, ke které nemám moc co dodat - líbilo. Naproti tomu Máj jsem nesnášela tak, že si ho do seznamu k maturitě nedám. Kdybych nevěděla, o čem je, ze samotného textu bych to asi nepochopila - styl mi zkrátka nesedl. A konečně Kytice - tu můžu doporučit. Občas trochu morbidní (a jednu nebo dvě balady jsem přeskočila), ale četlo se to skvěle.